Říjen 2014

Město bez slunce 10. kapitola

30. října 2014 v 20:00 ° MĚSTO bez SLUNCE °

Město bez slunce - 10. kapitola

Tentokrát bez prodlevy :P
Možná to bylo tím, že jsem se potřebovala odreagovat, možná tím, že jsem chtěla utéct od "svých" starostí... A možná sem jen měla štěstí :)
Přeji příjemné čtení...


"Stůj!" Zakřičel strážník a zašmátral rukama v šeru.
Ještě než zhasla i ta poslední lampa, strhl jsem starostovi z krku onen přívěšek s naším dílem skládačky a vyskočil z okna, stejně jako Blaine.
On ho nesměl mít, on si ho nezasloužil, jemu totiž nepatřil - on se nechoval jako správný starosta.


Město bez slunce 9. kapitola

23. října 2014 v 20:00 ° MĚSTO bez SLUNCE °

Město bez slunce 9. kapitola

Tak, dva týdny opět uběhly jako voda a já (samozřejmě) nic nestíhám. Půlka semestru je skoro pryč, seminárky se kupí, stejně jako četba a tak podobně... Vy, které to znáte - vám to vykládat nemusím, a vy, které to neznáte - tak to taky poznáte :D
Ale s velkým úsilím (vážně jsem myslela, že to nedám - zase jsem psala při cestě domů autobusem) je tu konečně další kapitolka! Vím, že to teď jde pomalu - hodně pomalu, ale přesto doufám, že si tuto další kapitolku stejně rády přečtete!
PS: Snad vám to čekání vynahradí aspoň fakt, že tato kapitolka je jedna z nejdelších a má přees 3 000 slov :)


Věděl jsem, že to je on a lepší okamžik než ten dnešní chvíle nemůže být. Zítra byl velký Den zpěvu a my jsme se chystali na něco, o čem jsme vlastně neměli ani ponětí.
"Vím, co chci," zašeptal jsem a chytl Blainea za ruku…

Město bez slunce - 8. kapitola

9. října 2014 v 20:00 ° MĚSTO bez SLUNCE °

Město bez slunce - 8. kapitola


Moje milé čtenářky, už vím, že z týdne na týden kapitolky asi stíhat nebudu. Na to, jak mám pohodový rozvrh toho mám doma neskutečně moc a přiznám se - nesedím jen doma u noťasu, ale taky někdy někde vyrazím a to vše mi ubírá z mého volného času, kterého mám mnohem míň, než na střední.
Přesto doufám, že se vám dnešní (o něco kratší) kapitolka bude líbit, chtěla jsem ji ještě trochu dopsat, ale momentálně už asi opět spím, protože mě opět přepadla chřipka, či co... :(
Tak si tuhle kapitolku užijte. Ta příští už bude o něco "vážnější" :)

PS: Tuhle kapitolku jsem psala už podruhé, protože ta první verze se mi vymazala, když se mi sekl noťas. Sice se cosi málo zachránilo automatickým ukládáním ve wordu, ale nebyla to ani polovina... I proto je to o něco kratší, ale slibuju, že v další kapitolce bude nějaké kratší pokračování toho konce :)




Jakmile bouchly vchodové dveře a já pomalu vkročil do pokoje, Rachel vyskočila na nohy, chytila mě za ruce a doslova mě dotáhla k posteli. Když jsem se posadil a k ničemu se neměl, zacloumala semnou a rozesmála se, "tohle bude dlouhý den… Tak spusť, ale pěkně od začátku!"