Láska podle scénáře

16. října 2012 v 19:00 |  ° JEDNORÁZOVKY °

Láska podle scénáře


Tahle povídka je pro Christy (její blog www.ilovegleeglee.blog.cz )

POŽADAVKY: Blaine = BAD boy

Předem se omlouvám, že jsem tento požadavek nesplnila tak úplně, ale když jsem dopisovala příběh VE VTEŘINĚ 15. tak pak moje prsty stávkovaly, řekly, že ony si to napíšou podle sebe. Takže se omlouvám a i přesto doufám, že se tahle povídka bude líbit :P
______________________________________________________________



Co když se život začne podobat seriálu. Vše je dobré, pak špatné pak ještě lepší. Avšak stačí jedna noc obyčejného života a rozpadne se Vám přátelství, na kterém Vám tak záleželo. Co potom? Co když se staně něco, co si nebudete chtít připustit? A může se scénář z romantického seriálu přenést do opravdového života?


______________________________________________________________________________________________

"Blaine na scénu!" zakřičel režisér a nervozně se podíval na hodinky. "Omlouvám se.." křikl Blaine a přidrzle se usmál. "Ta mladá slečna mi upravovala make up." řekl a posadil se na pohovku, kde se měla točit další scéna. "Dobře, ale to nemění nic na tom, že upravovala i Kurta a ten tu byl včas." řekl režisér a přešel ke své židličce, na kterou se pohodlně usadil. "Takže začneme, scéna 27. Kurte, nezapomeň, musíš se vcítit do Sama, je to gay jako ty, ale je do Petera zamilovaný. Tak se zatvař překvapeně, když tě Blaine políbí. Tak můžeme? 3,2,1 Jedem!" jen co to režisér řekl, ozvala se klapka a jelo se.

"Víš Same, že máš ty nejúžasnější oči?" řekl Peter a s úsměvem pohlédl na svého modrookého kamaráda. "Petere jsi v pořádku?" zeptal se nervozně modroočko. "Jasně, proč bych nebyl." odpověděl a nechápavě na Sama pohlédl. "Kde máš vlastně Silvii? Jaktože není s tebou?" zeptal se znovu Sam a kousek si od Petera odsedl. "Rozešli jsme se, nebyla to, co jsem hledal.." řekl a lhostejně pokrčil rameny. "Jestli někdy najdeš někoho, kdo ti bude dost dobrý, řekni mi, rád ho poznám." odpověděl mu jízlivě Sam, který moc dobře věděl, kolik dívčích srdcí už zlomil. "Myslím, že ho znáš ož moc dobře Same.." odpověděl Petr a jeho pohled mu zůstal na Samových rtech. Cítil, jak jeho tělo po těch růžových polštářcích touží. "Ho?" zeptal se nevěřícně Sam a než stihl cokoli dodat, Peterovi rty se ocitli na těch jeho. Nemohl tomu uvěřit, kolikrát toužil tohoto černovlasého mladíka políbit, ale nikdy neměl příležitost. Vždy to byl jen jeho kamarád a najednou cítil jeho rty na svých, jak mu berou dech. "Petre, to bychom neměli.." zašeptal Sam a podíval se na černovlasého mladíka svýma modrýma očima. "Proč? Oba jsme neodolatelní a já už nehodlám lhát o tom, kdo skutečně jsem...." řekl Pet a opět se přitiskl k Samovi. Tentokrát ani modroočko nechtěl odporovat. Vždy po tom toužil a když to teď měl, nehodlal se toho vzdát. Ucítil Peterovu ruku, jak mu jede po stehnu až k rozkroku, kde se zastavila.

"Áááá, stop!" zakřičel režisér a seskočil ze židle. Oba herci se od sebe odtáhli. "Skvělé kluci, dokonalé. Dáme si to ještě jednou, dvakrát, jen pro jistotu a taky z jiného úhlu, ale skvělé. Jinak Kurte, když se podruhé políbíte, vžij se do toho, neboj se chytit Blainea kolem krku, nebo tak něco. Nebuď tak pasivní. Mu to nevadí, nebo snad jo?" zeptal se a pohled stočil k Blaineovi, který žmoulal cíp své košile. "Jasně, že nevadí. Vlastně je to jako bych se líbal s holkou. Nic proti Kurte, ale tak dokonalou pleť a rty by ti mohla kterákoliv holka závidět." Jen co to Blaine dořekl, Kurt zrudl jako rajče a schoval obličej do dlaní. "Klídek Kurte, nečervenej se!" zasmál se Blaine a šťouchl jej do ramene.
"V pohodě.." řekl Kurt a zhluboka se nadechl. "Takže můžeme znovu? Teď to bude z jiného úhlu, ale jinak vše stejné. Takže jedem!" Ozvala se klapka a začali jsme celý příběh znovu. Nakonec jsme tuhle scénu natáčeli ještě několikrát, jelikož ve třetím záběru byl vidět mikrofon. Ani jednomu to ale nevadilo. Kurt si to užíval, aby také ne. Byl gay a Blaine byl fakticky pořádný kus chlapa. A Blaine? Ten to bral nejspíše jen jako práci, ikdyž občas Kurt nevěděl, jak to má celé vnímat. Při posledních dvou scénách jeho ruka zabloudila k rozkroku dříve než měla, což Kurta hodně rozptylovalo a místo obyčejného polibku na rty, to bylo něco vášnivějšího, což už vůbec nebylo pro Kurta polehčující, zvláště, když ten někdo, byl Blaine.

"Skvělé kluci, dneska dost. Zítra se budou točit scény v kině a potom u Petera, tak si zopakujte scénář a buďte tu v dvanáct přesně." Řekl režisér a zmizel v šatně. "Co plánuješ dnes večer?" zeptal se Kurta Blaine, když vycházeli z ateliérů. "Nevím, nejspíše si pročtu scénář a pak si pustím nějaký film." odpověděl a věnoval Blaineovi jeden ze svých úsměvů. "Je pátek a ty chceš sedět doma? Kolik ti je? Vždyť jsi mladší než já" zeptal se jej posměšně Blaine a zakroutil nad tím hlavou. "Zítra natáčíme." připoměl mu zodpovědně Kurt a spražil jej pohledem. "Natáčíme až v poledne. To je dost času, aby ses z kocoviny vzpamatoval." řekl Blaine a prohrábl si své neposedné kudrnaté vlasy. "Navíc nevím, ským bych šel." podotkl tiše Kurt a zadíval se do země. "Zvu tě, jdeme celá parta, pojď s námi. Budu tam já, Mike, Puck, Wes, Mercedes a Santana." "Nevím jestli se mi chce." odpověděl Kurt a začal si prohlížet své dokonale upravené nehty. "Ale já vím. Chce se ti, takže tě v osm vyzvedneme. Tak zatím." křikl za ním ještě Blaine, než nasedl do auta a odjel.

"Nemám co na sebe!" lamentoval Kurt, když stál před skříní, která přetékala oblečením. Nakonec se rozhodl pro černé, uplé kalhoty a modré tričko, které mu ladilo k očím. Když se ozval zvonek a před domem uviděl Blainea, Wese a Pucka, naposledy se prohlédl v zrcadle, popadl peněženku, klíče a šel.
"Čau chlape, jak je?" přivítal jej nadšeně Puck a pevně jej objal. "Skvěle až na to, že jsi mi teď polámal všechny žebra." podotkl Kurt a vymanil se z Puckova objetí. "Čau Wesi, Blaine." usmál se na oba mladíky a poslečně vyrazili ke klubu.
Už když do sebe Kurt házel čtvrtého panáka věděl, že to nemůže dobře dopadnout. "Kurte, co chlapi?" zeptal se Puck a naklonil se ke Kurtovi. "Nic moc.." odpověděl Kurt, kterému už alkohol stoupnul do hlavu a vůbec mu nevadili otázky na které by za normálních okolností neodpověděl. "Jakto? A proč si někoho nenajdeš?" pokračoval s otázkami Puck a kývl na barmana, aby mu dolil. "Já hledám, ale nikde není ten pravý." dodal Kurt a naklopil do sebe další sklenku zlatavé tekutiny, která mu otupovala mozek. "Sex na jednu noc není pro tebe?" zeptal se najednou Blaine, když se posadil na stoličku vedle Kurta. "Cože?" zeptal se a podíval se na Blaine. "Sex na jednu noc. Nic ti to neříká?" usmál se kudrnatý mladík a objal Kurta kolem pasu. "Jak kdy, už mě ale nebaví mít někoho jen do postele, já chci někoho, kdo na mě bude čekat doma, kdo mi řekne, jak mi to sluší a doprovodí mě na premiéru. Né někoho, kdo ráno zmizí a jediné co za sebou nechá je telefoní číslo, abych zavolal." dodal Kurt a položil hlavu na bar. "Bože Kurte, ty jsi naivka!" zasmál se Blaine a převrátil do sebe další sklenku. "Nejsem naivní." odpověděl Kurt tiše. "Ne, nejsi, jen čekáš prince na bílém koni, který nepřijede." zasmál se znovu Blaine a Kurt jej probodl pohledem. "Nepleť se do mě, nebo už zase hrajeme ten mileneckej pár, kteří všichni tak milují?" zeptal se Kurt a natáhl se pro další sklenku. "No to ne, ale když jsme dnes natáčeli, moc dobře jsem věděl, jak se ti to líbilo." ozval se Blaineův hlas u Kurtova ucha. "Co to meleš?" vyjel na něj Kurt a vykulil na něj své modré oči. "Jen to, že bych s tebou klidně něco zkusil. Abychom na tu zítřejší scénu byli řádně připraveni." řekl s úsměvem Blaine, zato Kurt na něj nevěřícně koukal. Jeho svědomí řvalo NE!NE!NE! ale on chtěl. Toužil po tom, aby mohl mít Blainea u sebe, aby dokončili to, co dnes natáčeli. "Tak pojď." řekl Kurt, hodil na bar peníze a zvedl se k odchodu. K jeho překvapení Blaine neváhal a ihned Kurta napodobil. Když vyšli z baru, Kurt na něj stále nevěřícně koukal. Najednou cítil, jak z něj alkohol vyprchá. "Rozmysli si to.." řekl mu naposled Kurt, ale když Blaine jen s úšklebkem zakroutil hlavou, Kurt jej popadl za ruku a doslova ho táhnul do svého bytu.




"Nevěděl jsem, že jsi tak vášnivý. Na natáčení jsi se moc neprojevil.." zašeptal Blaine, když se Kurtovi rty ocitly na jeho krku. "Sklapni.." zavrčel, když se jejich rty opět shledali. Ani jeden z nich přesně nevěděl, jak se ocitli v Kurtově elegantní ložnici. "Skvělej vkus.." usmál se Blaine, když se po ložnici rozhlédl. "Já vím." dodal Kurt a opět natiskl své tělo k Blaineovi. "Doufám, že je ti jasné, že tohle je jen na jednu noc!" ujistil se kudrnatý mladík, když se Kurtovi šikovné ruce dostali pod Blaineovo triko. "Jo.." řekl automaticky Kurt. Jeho mozek vypověděl službu. Jediné co teď chtěl měl na dosah ruky, proto se rozhodl, že opustí svou masku upejpavého slušňáka a ukáže Blaineovi, že i Kurt Hummel se umí odvázat.



"Bože.." zamumlal Kurt, když se ráno probudil. Hlava mu třeštila a bylo mu špatně od žaludku. Měl pocit, že mu slunce vypálí oči. Když se pootočil, ucítil něčí paži na jeho pasu, která si jej přitáhla blíže. Kurt zmateně otevřel oči a když konečně zaostřil a uviděl před sebou Blainea, který se ze spánku usmíval, měl pocit, že se mu všechno jenom zdá. "Co se včera stalo? A co dělá Blaine v mém pokoji?" ptal se sám sebe Kurt, když se ale vymanil z jeho objetí a rozhlédl se po pokoji, po kterém bylo rozházeno oblečení, teprve mu došlo, co se včera dělo. Najednou necítil bolest hlavy, ani nevolnost. Jediné na co vzpomínal, byly Blaineovi rty na jeho těle, jeho ruce, které mu stále cuchaly vlasy a to, jak jeho rty šeptaly Kurtovo jméno.
"Co jsem to zase udělal?" zešeptal zoufale Kurt a zmizel v koupelně. Když si vyčistil zuby a dal si sprchu, vrátil se do ložnice pro věci. Bylo teprve osm ráno, takže se rozhodl Blainea nebudit. Natáčení mají až ve 12. "Bože můj, natáčení." pomyslel si Kurt, kterému jen při té představě zrudl obličej do barvy přezrálého rajčete. "Zrovna teď taková scéna.." zasténal, když plnil koncvici vodou. Vždy je všechno jak naschvál, zrovna dnes měl s Blainem natáčet scénu v posteli, která nejspíše bude hodně podobná tomu, co se dělo u něj dnes v noci. "Už nikdy nebudu pít.." pomyslel si Kurt, když do vody házel šumák. "Doufám, že aspoň ten mi pomůže.." pomyslel si, když prášek nezabíral a on měl stále pocit, že se mu rozkočí hlava. "Můžu dostat taky jeden?" ozval se ze dveří známý hlas. Kurt vzhlédl, ikdyž moc dobře věděl, kdo ve dveřích stojí. "Jasně sedni si." řekl Kurt a ukázal na stoličku. Natáhl se pro další sklenici, napustil ji vodou a hodil do ní céčko. "Díky.." zašeptal Blaine, když mu Kurt sklenku podal. "V pohodě.." usmál se a posadil se. "Kurte, co se včera stalo? Úplně přesně si to nepamatuji?" zeptal se po chvíli ticha Blaine a Kurt se na něj vyděšeně podíval. Co mu měl říct? Vyspali jsme se spolu? To, že si to Blaine nepamatuje, je jenom dobře. "Popravdě, taky přesně nevím, co se stalo. Ráno jsem se probudil a myslel jsem, že mi pukne hlava." řekl Kurt a nevině se na Blainea usmál. "Tak to jsme na tom stejně. Ještě, že natáčíme až ve 12. Doufám, že se trochu vzpamatujem." řekl Blaine se svým přidrzlým úsměvem, který na něm Kurt tak miloval. "Byl to blbej nápad." řekl a napil se. "Příště tě asi poslechnu a nepůjdu chlastat, když další den točím. Jinak kde je prosím koupelna, potřeboval bych se opláchnout." dodal, když vypil svou sklenku vody. "Poslední dveře na chodbě, ve skříňce vedle umyvadla jsou ručníky a nové kartáčky. Klidně si vem." řekl Kurt a pokusil se na kudrnatého mladíka usmát. "Děkuji.." řekl a zmizel. "Jsem vážně vůl.." zanaříkal Kurt a schoval obličej do dlaní. "Jestli si Blaine něco ze včerejší noci vybaví, už semnou v životě nepromluví..." pomyslel si Kurt a srdce mu při pomyšlení na to, že už by nikdy necítil Blaineovu kolínskou, nebo jen neslyšel jeho smích málem prasklo.
Najednou se z koupelny ozvala tupá rána a Kurt sebou vyděšeně trhl. "Blaine! Blaine jsi v pořádku?" vykřikl a rozeběhl se ke dveřím koupelny. "Kurte?" ozval se tichý hlas z koupelny a Kurt naléhavě zaklepal na dveře. "Je otevřeno.." řekl Blaine a když Kurt otevřel oči, málem se mu znovu obrátil žaludek. Blaine seděl u umyvadla a z čela mu tekla krev. "Mám to rozbyté moc?" zeptal se Blaine, když si k němu Kurt klekl a opatrně mu přiložil ručník k čelu. "Nevím, nejsem doktor, ale nejspíše to bude na šití. Určitě bych ještě nadýchal, tak raději zavolám sanitku. Ani se nehni." dodal ještě modroočko a vyběhl z koupelny.

"Rejža mě zabije.." řekl Blaine, když vyšel z ambulance se třema stehama na čele. "To máš nejspíš pravdu." pousmál se Kurt a Blaine se vedle něj posadil. "Zavolal bys mu? Já nechal mobil nejspíše u tebe." řekl Blaine a sáhl si na prázdné kapsy. "Samozřejmě.." dodal Kurt a už vytáčel telefoní číslo režiséra. "Co se děje?" ozvalo se hned, jakmile hovor přijal. "Dobrý tady Kurt, jde o to, že Blaine byl předchvílí zašívat tržnou ránu na čele a má být dnes v klidu, tak jsem se chtěl zeptat, jak to vypadá z dnešním natáčením." zeptal se opatrně Kurt s obavami v hlase. "Co vyváděl?" zeptal se režisér a Kurt zoufale kouknul na Blainea. "Spadl v koupelně a rozrazil si hlavu o poličku." řekl nakonec a zaposlouchal se do slov režiséra. První to byli jen nadávky na rozházený natáčecí plán, ale jen co se uklidnil, rozhodl se, že prostě budou mít všichni dva dny volno a pak se začne, tak jak to bylo naplánované. Kurt se rozloučil a s povzdychem schoval mobil zpět do kapsy. "Tak co?" zeptal se Blaine, zatímco nervozně poklepával prsty do opěrky židle. "Režisér všechno odložil o dva dny. Takže se začíná natáčet v pondělí, tak jak jsme skončili. Mimochodem, zamotala se ti hlava, nebo proč jsi vlastně upadl?" zeptal se zničeho nic Kurt a zkoumavě si Blainea prohlédl. Najednou byl k němu odtažitější a on nechápal proč. Nebo si to spíše nechtěl připustit. "Asi se mi zatočila hlava a prostě jsem spadl.." dodal rychle a pohlédl na hodiny. "Mohl bych si k tobě skočit ještě pro věci?" zeptal se, když se společně s Kurtem vydali k východu. "Tak to je jasný." dodal a pousmál se. "Dík." odpověděl kudrnáč a zbytek cesty strávili v tichosti.


"Ahoj Blaine.." pozdravil Kurt, když se další den stavil u Blainea. "Co tu děláš?" zeptal se Blaine a se zdvyženým obočím si Kurta prohlédl. Chtěl jsem si promluvit v klidu." dodal modroočko, když jej Blaine provrtával pohledem. "V klidu, bože spali jsme spolu. Byli jsme opilí, tak snad můžeme dělat, jako že nic." vyjel na něj Blaine a odešel do obyváku. Kurt jej následoval a v očích bylo znatelné zklamání. "Já vím, jen .." "Není žádné jen Hummele. Až budeme točit bude to naposledy, co spolu budeme v posteli. Byl to omyl! Já nejsem Peter, nejsem gay!" zakřičel na Kurta kudrnatý mladík a Kurt se slzami v očích opustil jeho byt. Věděl to, věděl, že to bylo jen na jednu noc, ale někde v srdci doufal, že si Blaine uvědomí, že Kurta miluje. Tohle byl ale život a né serál, který právě natáčeli. Musel na něj zapomenout. Musel jej vymazat z hlavy. Napadlo ho jen to jediné. Ihned, když vytáčel číslo, věděl, že toho bude později litovat, ale momentálně z hlavy potřeboval vymazat Blainea.
"Kurte?" ozval se známý hlas a Kurt se smutně pousmál.
"Ahoj Sebastiane, máš čas?" zeptal se Kurt, když nastoupil do auta.
"V kolik mám být u tebe?" bylo poslední, na co se Kurtův kamarád s výhodami zeptal.

"Děkuju.." zašeptal Kurt, když se přitiskl k nahému hrudníku Sebastiana. "Tak kvůli komu to bylo tentokrát?" zeptal se soucitně Seb a omotal své dlouhé paže, kolem Kurtova útlého pasu. "Kvůli nikomu." odpověděl modrooký mladík, ale na Seba se nepodíval. "Kurte, znám tě moc dobře na to, abych poznal, kdy lžeš!" zašeptal soucitně vysoký mladík, kterým Kurt dříve tak pohrdal. "Neřeš to Sebe." dodal a cítil, jak se mu modré oči plní slzami. "Kurte, nebreč..." utěšoval jej Seb jemnými dotyky. "Byl to prostě jen opileckej úlet, ale já jsem si myslel, že to bude jako v tom blbým seriálu, že řekne, že je gay a že mě miluje!" řekl Kurt, když mu z očí začali téct slzy. "Takže je to ten kudrnáč.." konstatoval Sebastian a utřel Kurtovi slzy, které mu stékali po tváři. "Blaine Anderson." dokončil Kurt a jediné na co se poté zmohl bylo, aby se vrátil zpět do horké náruče svého kamaráda, který jej dokázal vždy utěšit a všechny jeho nevydařené vztahy mu vyhnat z hlavy. S Blainem se mu to ale nepodařilo...


"Sakra chlapy, co s váma je? Tohle má být romantika!" zakřičel režisér, když už téměř po desáté natáčeli scénu Petera a Sama v posteli. Blaine ani Kurt se však do toho neobuli tak, jak si jejich šéf přál. "Sorry, prostě nevíme, jak..." řekl naštvaně Blaine. "Nic proti, ale to, co jste natáčeli na gauči mělo víc emocí než toto, tak si dejte půl hodiny pauzu, vzpamatujte se a pak to přijďte natočit!" zakřičel za sebou režisér, než prásknul dveřmi ateliéru.
"Za všechno může to, že jsi mě vytáhnul do toho baru.." řekl Kurt tiše, když se posadili do maskérny. "No ještě to sváděj na mě!" odsekl kudrnatý mladík, který se natáhl pro vodu. "Tak sorry, myslím, že bychom se ale mohli chovat jako herci a prostě udělat to, co po nás chtějí.." dodal Kurt. "Tobě se to řekne, ty jsi gay, ještě se z toho uděláš!" řekl mu posměšně Blaine a otočil se ke Kurtovi zády. "Jsi sobec, a hmusný homofob víš to?" řekl mu naštvaně Kurt, když na něj upřel svůj pohled. "Starej se o sebe. Prostě to odehrajeme. Spokojenej?" zeptal se jej Blaine a naštvaně jej probodl pohledem. "Jo spokojenej. Jen mě zaráží, že předtím ti to, že máš líbat gaye nevadilo." ohradil se Kurt a natáhl se pro dietní colu, kterou měl na stole. "Jestli o tom někdy někomu cekneš, tak si mě nepřej.." sykl na něj Blaine a obočí mu vystřelilo na vrchol čela. "Nemám potřebu někomu vykládat, že jsem s tebou spal, tak se uklidni." řekl Kurt a odešel. Blaine cítil zmatek, který v něm panoval. Mohla za to Britt? Mohl za to Kurt? Samozřejmě, že ne, mohl jsem za to jen já. Pořád jsem si přehrával tu situaci, když jsem si včera přišel promluvit s Britt.

________________________________________
(flashback)
"Ahoj Britt, můžu dál?" zeptal se Blaine, když se objevil u dveří Brittianiho bytu. "Ahoj Blaine, jasně pojď." řekla a s úsměvem ho pustila dál. "Chtěl jsem se ti omluvit, byl jsem blbej a .." začal kudrnatý mladík, ale Britt ho přerušila. "Já vím Blaine, nebyla jsem ta pravá." řekla, ale na tváři měla stále úsměv. "Ne, právě, že jsi byla a stále si." řekl rychle Blaine a chytil ji za ruce. Ona se jen pousmála. "Jak se má Kurt?" zeptala se znenadání a Blaine na ní vykulil své lískooříškové oči. "Proč do toho taháš Kurta? Chtěl jsem si promluvit o nás!" řekl Blaine a nechápavě zavrtěl hlavou. "Tahám do toho Kurta, protože ač jsem nevystodovala s jedničkama mám oči a uši. Jediné o čem jsi se bavil, když jsi přišel z natáčení bylo, jak se Kurt dnes smál, jak zčervenal, jak nadával, když neměl svou dietní colu, nebo jak mu oblékli strašnou vestu. Kurt, Kurt, Kurt. Pořád jsi o něm mluvil. Když jsem si v restauraci objednala colu, řekl jsi, že Kurt pije jen dietní, že Kurt nejí hovězí a tak dále, a tak dále. Blaine já ti to nezazlívám, jsi úžasnej kluk a budu strašně ráda, když zůstaneme kamarádi, ale zamysli se nad sebou. Stojí ti to za to, chodit se ženskýma, když myslíš stále jen na Kurta." Když Britt ukončila svůj monolog, Blaine nevěděl co na to říct. Vlastně až teď si uvědomil, že má Britt pravdu, ve všem. "Já ale nejsem gay." odpověděl po chvíli ticha Blaine a zadíval se na blondýnku, kterou stále držel za ruce. "To, že jsi chodil se ženskýma neznamená, že nejsi gay. Myslím, že jsi, jen ses to snažil potlačit." řekla a vymanila své ruce z mého sevření. " "Britt, prosím tě tohle neříkej." řekl Blaine zlomeným hlasem. "Blaine, vždyť já jen říkám pravdu. Vidím, jak tě to ničí, proč si myslíš, že jsi s žádnou nevydžel víc dva měsíce. Když si to nepřiznáš, budeš se jen trápit. Navíd Kurt působí jako sympaťák a slyšela jsem, že nikoho nemá." Když tohle blondýnka vyřkla, bylo to, jako by někdo Blainea bodl nožem. Se slzami v očích vyběhl z bytu a poté se několik hodin procházel nočním New Yorkem. "To nemůže být pravda.." zašeptal do ticha a cítil, jak mu po tvářích stékají slzy.
(konec flashbacku)
________________________________________




"Blaine na scénu!" ozvalo se z reproduktoru, který byl v šatně. "Sakra.." zaklel kudrnatý mladík a rychle setřel slzy, které mu na tváři zanechala vzpomínka na rozhovor s Brittany.
"Promiňte.." vyhrkl Blaine a omluvně se na režiséra podíval. Ten jen přikývl a posadil se na svou židli. "Takže kluci, mě už to taky nebaví, takže natočíme tři povedené záběry a když se to povede, dáme si dnes padla. Tak se snažte." Režisér se na oba mladíky usmál a natáhl se pro kafe. "Uděláme to tak, jak to udělat máme. Natočíme to a pak půjdeme domů." řekl Kurt a když se podíval na Blainea, jeho oči byli plné smutku a zklamání. Kudrnáč jen přikývl a když se ozvala klapka začalo se.

"Miluješ mě?" zeptal se Sam, když došel k Peterovi do bytu. "Samozřejmě, nevím, co bych bez tebe dělal. Stal si se součástí mého světa, urval sis kus mého srdce.." pousmál se Peter a políbil rty svého přítele. Ten mu zavrtal své dlouhé prsty do vlasů a přitáhl si ho blíž. "Myslel jsem, že objednáme pizzu.." zašeptal Petr a odtáhl se od svého modrookého přítele. "Ta snad počká.." odvětil a opět spojil jejich rty v polibku. Ani jeden netušili, jak se dostali do ložnice, ale netrvalo to dlouho a už byli oba mladíci bez triček. Petr opatrně položil modročka na postel a svými rty začal mapovat Samův hrudník. Sam si užíval každý dotyk, který pro něj byl, jako elektrický proud a když Peterovi ruce zabloudili k Samovému pásku od kalhot neubránil se tichému vzdechu.

"Áááá stop!" zakřičel režisér a nadšeně seskočil ze židle. "Skvělé. Nechápu, proč jste to tak nezahráli hned, mohli jsme si toho spoustu ušetřit. Takže ještě jednou. A ať je to aspoň takové jak teď." Blaine si zkousnul spodní ret a přikývl. Kurt na sebe zrovna soukal tričko a jen zamručel něco, jako souhlas. Scéna se nakonec točila ještě čtyřikrát a když natáčecí den skončil, Blaine co nejrychleji popadl své věci a zmizel. Kurt se za ním ohlédl a pak se schoulil do svého křesla, které měl v šatně. Ucítil, jak jeho tváře smáčí horké slzy. Nechápal, proč se to stalo. Proč se to muselo tak pokazit. Nikdy by nejspíše nepřestal Blainea milovat, ale alespoň by na něj nemyslel, kdykoliv se jej dotknul a nevybavoval by si jejich společnou noc pokaždé, když jej Blaine při natáčení políbil.

"Zatracenej Hummel!" zaklel Blaine, když došel domů a svalil se na postel. Nechápal, proč zrovna on, úspěšný herec a zpěvák musí být gay. "To přece nemůže být pravda.." pomyslel si, ale věděl, že jeho srdce to cítí jinak. Věděl to. Už to věděl. Najednu stranu byl Britt vděčný, ale nadruhou stranu co měl teď dělat. Přece nemohl přít za Kurtem a říct mu, že je gay a že ho miluje. Tohle je totiž život a né přiblblej seriál. Věděl, že alkoholem nic nevyřeší, přesto však vzal z baru flašku whisky a nalil si. Po první sklence, následovala druhá, třetí, čtvrtá, a pak už bylo vše v obláčcích mlhy.

"Jsi tu brzo Kurte, natáčíte přece až za dvě hodiny." řekla mu maskérka, když ho viděla v ateliéru. "Jo já vím, chci si ještě projít scénář." odvětil a Nancy se na něj usmála a zmizela. "Kurtííku!!" ozvalo se a Kurt se s trhnutím otočil. "Blainea?" zeptal se, když ve stínu viděl jen osobu s nějakou flaškou v ruce. "Kurte, chyběl jsi mi.." řekl znovu Blaine a tentokrát se vrávoravým krokem dostal až ke Kurtovi, na kterého se plnou vahou pověsil. "Sakra Blaine, já tě neudržím.." sykl Kurt a pomohl kudrnatému mladíkovi posadit se na nejbližší křeslo. "Blainea, co jsi vyváděl. Za pár hodin natáčíme!" vyjel na něj Kurt a sebral mu láhev z ruky. "Už zase jsi moc upjatý. Odvaž se.." zasmál se na něj Blaine a natáhl se pro flašku, kterou držel Kurt v ruce. "Ne, už pít nebudeš!" poručil a flašku odložil. "A teď tě musím dostat domů, v takovém stavu by jsi nic nenatočil." odvětil a podepřel Blainea, který byl rád, že se udrží na nohou. "Já tě miluju, jsi strašně hodný Kurte. Miluješ mě taky?" zeptal se jej Blaine, když ho Kurt vedl ke svému autu. "Nech toho Blaine." odvětil a posadil ho na zadní sedačku a přivázal ho. "Já to myslím vážně!" začal protestovat, když se Kurt posadil za volant. "Já taky, jsi opilý takže nevíš co mluvíš!" ohradil se modroočko, když startoval auto. "Vím co mluvím, miluju tě. Britt mi řekla, že jsem gay a měla pravdu. Jsem gay a miluju tě!" řekl zoufale Blaine, až se na něj Kurt otočil. Kudrnatý mladík měl v očích slzy a na tváři zoufalý výraz. "Zavezu tě domů, tam se vyspíš. Rejžovi řeknu, že máš horečku." řekl Kurt, když vyjížděl z ateliérů. Blaine jen kývnul na souhlas a zbytek cesty byli oba z tocha. Blaine nevěděl, co má říct a navíc mu v zatáčkách nebylo zrovna nejlíp, ikdyž Kurt jel co nejpomaleji a nejopatrněji co mohl. "Kde máš klíče?" zeptal se Kurt Blainea, když vystoupili před Blaineovým bytem. "Nevím, musíš si je najít." pronesl s přidrzlým úsměvem a Kurt protočil oči. "Nemáme na hraní čas Blaine." řekl mu rázně Kurt, ale Blaine trval na svém. Kurt proto rukou hrábl do kapes jeho kabátu, tam ovšem nebyli. "Sakra Blaine vytáhni ty klíče!" řekl hlasitěji než plánoval. "Mám je v kapse od kalhot.." řekl s nevinným úsměvem. Kurt jen protočil oči a sáhl do zadní kapsy, kde konečně objevil klíče.

"Lehni si a vyspi se!" poručil Blaineovi Kurt, když ho dovedl do jeho ložnice. "Děkuju." zašeptal Blaine a svalil se na postel. Kurt jej přikryl a odešel do kuchyně. První co udělal bylo, zavolat režisérovi. Naštěstí to vzal dobře a vzkazoval, ať se Blaine co nejdříve uzdraví. Když tiše seděl v Blaineové kuchyni, pohled mu padl na jeho mobil, který ležel na stolku. "Co když to, co ti říkal je pravda. Všichni přece víme, že když jsme opilí, říkáme pravdu..." Kurtův vnitřní hlásek věřil, že má Blaine pravdu, ale Kurtova mysl si to nepřipouštěla. Najednou se u Blaineových dveří ozval zvonek. Kurt se zvedl a šel otevřít. "Ahoj já jsem Britt, je Blaine doma?" zeptala se sympatická blondýnka, ve které jsem poznal Blaineovu expřítelkyni. "Blaine se opil, takže teď spí." řekl modroočko a ustoupil ze dveří, aby mohla blondýnka projít. "Ty jsi Kurt, že?" ujistila se a zkoumavě si mladíka prohlédla. Ten jen přikývl a společně se posadili na sedačku. "Musím uznat, že má Blaine vkus." podotkla, když si Kurta prohlédla. "Jo, má to moc pěkně zařízený.." řekl Kurt a s úsměvem se rozhlédl po bytě. Britt na něj chvíli hleděla a pak se začala smát. "Vy jste jeden horší jak druhý. Nemluvila jsem o bytě. Mluvila jsem o tobě Kurte." usmála se. "O mně?" Kurt se na Britt nechápavě podíval a ta se na něj sladce usmála. "Je sice pravda, že jsem tě Blaineovi doporučila, ale on by na to přišel sám. Od té doby, co jste spolu začali natáčet, mluvil jen o tobě. Každý den." "Cože jsi?" Kurt na blondýnku vyvalil oči a brada mu klesla dolů. "Vy nejste spolu?" podivila se a na její tváři se objevilo překvapení. "Ne, nejsme. Pouze jsem Blainea dovezl domů protože byl opilý. Navíc on není gay, což bys měla vědět, když jsi s ním chodila." řekl Kurt ostřeji, než si přál, ale blondýnka to téměř nepostřehla. "On ti neřekl, že je gay. Mluvili jsme o tom před pár dny. Byl z toho zmatený, ale bylo vidět, že na jednu stranu se mu ulevilo, když to sám sobě přiznal. Myslela jsem, že hned půjde za tebou a..." "Takže to byla pravda.." zašeptal Kurt a schoval svou tvář do dlaní. "Co byla pravda?" zeptala se blondýnka a obejmula Kurta okolo ramen. "Řekl, že je gay a že mě miluje." odvětil tiše Kurt a cítil, jak se mu do očí hrnou slzy. "No a tys říkal, že ti to neřekl." podotkla a usmála se. "Ale on byl opilý. Takže až se vzbudí, buď si nebude nic pamatovat, nebo se ke mně bude chovat, jak se choval poslední týdny." odvětil Kurt a setřel si slzu, která mu stékala po tváři. "Myslím si, že když se vzbutí a ty budeš u něj, řekne ti ty slova klidně tisíckrát. Proč si myslíš, že poslední dny brečel do polštáře a dnes se tak opil?" zeptala se vyčítavě Britt a zvedla se ze sedačky. "Ano kvůli tobě. Takže až se Blaine vzbudí, buď na něj milej a dej mu šanci. Ne každý je silný jako ty Kurte." dodala a líbla modrookého mladíka na líčko. "Děkuju.." zašeptal s úsměvem. "Není zač a pozdravuj Blainea." dodala a zmizela. Kurt se znovu posadil na pohovku a přitáhl si kolena k bradě. Měl pocit, jako by to byl jen sen, nebo pouhé natáčení. Čekal, kdy se probudí, nebo se ozve klapka a režisér vše ukončí. Nic z toho se ale nestalo, najednou za okny už byla tma a když se Kurt podíval na hodiny zděsil se. Bylo skoro jedenáct večer. Začínal se o Blainea bát, proto tiše vešel do ložnice, kde mladík spal.

Když ale otevřel dveře a uviděl Blainea s ubrečenýma očima zarazil se ve dveřích. "Kurte?" ozval se zlomeným hlasem Blaine a upřel na Kurta své zarudlé oči. "Proč brečíš?" zeptal se Kurt a posadil se k němu na postel. "Všechno jsem pokazil. A nejhorší je, že jsem vinu házel na tebe." řekl kudrnatý mladík a setřel si slzu, která mu zanechávala mokrou cestičku na jeho tvářích. "Házel jsem vinu na tebe, protože jsem si nechtěl připustit, že jsem gay. Myslel jsem, že jsem se prostě jen více vcítil do postavy, ale pokaždé, když ses mě dotkl, měl jsem pocit, jako by mnou projel elektrický proud." Kurt jen kývl hlavou k souhlasu a pokusil se usmát. "Ty mi nevěříš?" zeptal se jej Blaine se zoufalstvím v očích. "Věřím, jen je toho na mě moc. Ještě včera jsi mi div oči nevyškrábal, nechtěl ses mě ani dotknout a dnes ti mám věřit, že mě miluješ?" zeptal se jej Kurt a naštvaně začal přecházet po pokoji. "Já vím, a taky vím, že mi nejspíše hned neodpustíš, ale mohl by jsi to aspoň zkusit?" řekl tiše Blaine a s nadějí se podíval na Kurta. "Nejhorší na tom všem je, že já tě miluju. Od úplnýho začátku. Byli jsme přátelé, vše bylo skvělé a pak, po jedné noci mě nemůžeš vystát. Vím, že ta noc se neměla stát, ale snad taky chápeš, že ti tak úplně nevěřím. Nechci zažít další zklamání." odvětil Kurt a upřel své oči na Blainea, který na něj zíral s otevřenou pusou. "Hnusnej jsem na tebe byl, protože jsem si až v tu noc uvědomil, kdo vlastně jsem. S tebou jsem zažil něco, co se mi z žádnou nikdy ani ve snu nezdálo. Pak jsem ale nevěděl, co dělat. Nevěděl jsem, co ta noc znamenala pro tebe, nevěděl jsem, co se děje semnou. Jediné, co jsem mohl dělat bylo, držet si od tebe odstup. Myslel jsem, že mi to pomůže, že na všechno zapomenu, pak jsme se ale na natáčení zase políbili a já cítil to, co jsem cítil tu noc s tebou." Blaine se odmlčel, protože z jeho očí opět tekly proudy slz. Kurt stál v rohu místnosti, a i on cítil, jak jej začínají pálet oči. Rychle proto zamrkal a znovu se posadil na okraj Blaineovi postele. "Co kdybychom začali od úplného začátku." zeptal se jej po chvíli ticha Kurt. Blaine přikývl a pokusil se na svého modrookého kamaráda usmát. "Ahoj, já jsem Kurt Hummel a jsem gay." řekl a podal Blaineovi ruku. Ten ji s úsměvem přijal a řekl. "Také mě těší, já jsem Blaine Anderson a jsem taky gay." oba mladíci se zasmáli a dlouho se jeden druhému dívali do očí. "Kurte, půjdeš semnou na rande? Nějak se ten bulvár musí dozvědět, že je ze mě radiátor." řekl Anderson a na Kurtové tváři se objevilo překvapení. "Jo, půjdu rád. V kolik a kde?" "V sedm před kavárnou Na Rohu. Vyhovuje?" "Úžasné." řekl Kurt a věnoval Blaineovi svůj dokonalej úsměv. "Tak se budu těšit." řekl Blaine a pohladil Kurta po tváři. "Já taky, tak v sedm." řekl modrooký mladík, líbnul svého kamaráda, nebo spíše přítele na líc a zmizel.
Já budu mít rande. A navíc s Kurtem. Co víc jsem si mohl přát. V tu ho něco napadlo, něco, na co nesmí zapomenout. Proto vytáhl lísteček a napsal na něj ... "Vzít Britt na večeři a poděkovat ji." lísteček přišpendlil na nástěnku a usmál se. Právě ti začíná nový život Blaine Andersone. Život s Kurtem.




!!! PŘEDEM DĚKUJI ZA KOMENTÁŘE a za jakoukoliv připomínku, či pochvalu k povídce !!!

Pokud by jste měli nějaký další zajímavý návrch, nebo by jste prostě jen chtěli povídku na přání, pište do komentu.
Jaké postavy by jste v povídce chtěli, jaký má mít postava charakter a na jakém místě se to má dít.

Nikola
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 ilovegleeglee ilovegleeglee | E-mail | Web | 17. října 2012 v 17:07 | Reagovat

Parádní...nechceš náhodou napsat pokračování? Bylo by to totiž strašně super, kdyby jsi udělala pokráčko ;)) A jinak děkujíííí

2 Andílek Andílek | Web | 17. října 2012 v 19:49 | Reagovat

krásný! fakt úžasnej nápad

3 Nikola Nikola | Web | 20. října 2012 v 11:02 | Reagovat

[1]: Děkuju, mimochodem nad pokračováním přemýšlím. Strašně mě to bavilo psát, takže druhá část je hodně reálná a já sama ji chci dopsat co nejdřív, takže uvidíme :D

[2]:Děkuji, hold Christy chtěl BAD Blainea a mě nenapadlo nic jiného :P

4 Kat Kat | 20. října 2012 v 11:45 | Reagovat

Tak tohle je naprosto úžasný :) skvěle napsáno :)

5 Káťule Káťule | Web | 31. října 2012 v 19:11 | Reagovat

áá, dokonalost sama, už se těším na to pokračování :). Blaine je stejně občas pěkná trubka :D

6 Karin Karin | 24. února 2017 v 22:05 | Reagovat

ještě že mají kamarádky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama