Ve vteřině 7.

20. září 2012 v 17:00 |  ° Ve vteřině °

Ve vteřině 7.




"Tak konečně půjdeme domů, těšíš se?" zeptal jsem se Kurta, když jsem mu pomáhal balit věci.
"No já domů spíš pojedu, ale už se těším.." řekl Kurt a když jsem se na něj omluvně podíval, usmál se. "Je to sice trochu těžký a taky mi ten vozík překáží, ale nic jinýho mi nezbývá.."
"Klidně tě budu nosit." řekl jsem s úsměvem a stoupl si k němu. "Mě bude momentálně stačit, když mi dáš pusu." řekl Kurt a když jsem se k němu naklonil, jeho ruce si mě přitáhli ještě blíž. Když jsme se odtáhli, Kurt se na mě zadíval svýma pomněnkovýma očima a usmál se.
"Tak pojedeme?" zeptal jsem se, když jsem pohlédl na tašky, které leželi u dveří.
"Asi jo.." řekl Kurt a rukama chytil kola svého vozíku.
"Hodím tašky do auta a pak pro tebe příjdu.." řekl jsem, když jsem otevíral dveře. "Zvládnu to.." ujistil mě Kurt a vyjel ze dveří. "Já vím ale.." nestihl jsem to dokončit, protože mi Kurt skočil do řeči. "Jo počkám tu na tebe. Jen se jdu ještě rozloučit s doktorem." řekl a rozjel svůj vozík, se kterým se za poslední týden celkem zžil. Koukal jsem za ním, dokud nezajel za roh. Zhluboka jsem se nadechl, popadl tašky a odešel k autu.
Kurt to celé nakonec vzal celkem dobře. První noc sice celou probrečel, ale poté se zdál v pohodě. Když jsem se ho ptal, co se stalo, řekl jen, že ho to posílilo a že nemá čas brečet a užírat se. Byl ohromně silný. Obdivoval jsem ho. Když jsem u něj seděl přemýšlel jsem, jestli bych i já byl tak silný a dokázal brát vše s nadhledem jako on. Když jsem se vracel na chodbu uslyšel jsem Kurtův smích. Přišel jsem až k nim a tiše jsem doktora pozdravil. "Kurt mi povídal, jak se těší domů a jak si zajde do divadla..." řekl doktor Monthey.
"Nezajdu, ale zajedu.." řekl Kurt s úsměvem a podíval se na mě. "Půjdeš semnou, že Blaine?"
"Samozřejmě, půjdu, klidně i pojedu rád.." řekl jsem a políbil svého modrookého přítele do vlasů. "Dobře Kurte, takže za měsíc na kontrolu a pak se domluvíme na rehabilitace ano?" zeptal se doktor, když Kurtovi podával svou vizitku.
"Dobrá, budu se těšit.." řekl Kurt a usmál se.
"To já taky, tak se zatím opatrujte.." dodal ještě a s úsměvem odešel.
"Tak teď už můžeme jet domů?" zeptal jsem se Kurta, který se rozhlížel po chodbách.
"Jo.. pojeďme.." řekl a já se i s Kurtem rozjel k výtahu.
.
"V pohodě?" zeptal jsem se Kurta, když jsem otevíral dveře našeho bytu.
"Jo jasně.." odpověděl a pokusil se usmát.
"Díky bohu, že jsi trval na tak velkém a prostorném bytě.." podotkl jsem, když se Kurt vydal do kuchyně.
"Jo a vidíš, že i ta vana k něčemu je.." usmál se a podíval se na mě.
"No, na tu jsem si stěžoval jen do té doby, než jsi mi ukázal její výhody.." zasmál se Blaine a zamilovaně se na Kurta podíval.
"Ty jsi strašnej Blaine.." řekl Kurt, kterému se na tváři objevili červené fleky..
"Možná jsem strašnej, ale miluju když se červenáš.." dodal jsem a políbil jej na tvář.
.
"Tak máš hlad?" zeptal se pochvíli Blaine, když jsme vybalili Kurtovi tašky.
"No něco bych asi snědl.." řekl Kurt a dojel k lednici.
"Ehhmmm.. no já doma moc nebyl, takže tam nic není, ale skočím nakoupit.." řekl rychle Blaine a omluvně se na Kurta podíval.
"No to nevadí, tak si něco objednáme.." řekl a už vytahoval telefon.
"Čínu nebo pizzu?" zeptal se modrooký mladík s úsměvem.
"Mě je to úplně jedno..." řekl Blaine, který ho mezitím políbil na krk.
"Tak čínu.." řekl Kurt a vyťukal číslo nedalekého bistra.


"Hmm bylo to výborné. Konečně normální jídlo.." řekl Kurt, když dojedli.
"Zítra ti něco uvařím." řekl Blaine a chytil Kurta za ruku.
"Tak to se těším, co bude dobrého?" zeptal se zvědavě.
"To ještě nevím, ale zítra stejně musím nakoupit tak jestli máš nějaké speciální přání.."
"Nechám to na tobě.." dokončil debatu o jídle Kurt a Blaine se na něj usmál.

"Nepotřebuješ s něčím pomoct?" zeptal jsem se Kurta, když jsme dojedli.
Ten jen zakroutil hlavou a dál pozoroval reality show v televizi.
"No nejspíš bych potřeboval pomoct.." řekl pochvíli Kurt a začal červenat. "...v koupelně, rád bych se vykoupal, ale nohy mě tam asi neodnesou. Tak jestli bys mi prosím .."
"Jasně Kurte, vždyť to je samozřejmost.." řekl Blaine s úsměvem a políbil Kurta do vlasů.
"Děkuji.." řekl zoufale Kurt a vděčně se na svého kudrnatého přítele usmál.
Když kudrnatý mladík pozoroval jak jeho přítel zápasí s kalhotami, musel se pousmát.
"Ukaž, pomůžu ti.." řekl jsem a podíval se na svého přítele.
"Kurte co je?" zeptal se, když viděl, že modré oči jeho přítele už zase přetíkají slzami.
"Strašně se Ti omlouvám, jsem neschopný. Ani kalhoty si nevysleču.." řekl a pak se odmlčel, když se z jeho očí se vylila další vlna slz.
"Kurte, vždyť mě to nevadí..." řekl jsem a setřel mu slzy, které mu tekly po tváři.
"Teď ti to nevadí, ale co na to řekneš zítra, za rok, nebo třeba za pár let, když se z toho pitomýho vozíku už nezvednu." zakřičel a zoufale zakroutil hlavou.
"Když se z toho pitomýho vozíku nezvedneš, tak ti prostě každý den rád pomůžu a se vším." řekl jsem a zadíval se mu do očí.
"Připadám si úplně nezchopný a bezcenný.." zašeptal a objal mě kolem krku.
"Tohle už nikdy neříkej Kurte. Pro tátu, Carol a ani pro mě nikdy nebudeš neschopný, nebo bezcenný. Pamatuješ jak jsi se tenkráte staral ty o mně, ještě na střední, když jsem mě pustili z nemocnice? Byl jsi tam pro mě víc než rodiče, než kdokoliv jiný. Tak teď jsem tu já pro tebe.."
"Děkuji.." zašeptal. "Tak jdeme si dát horkou vanu?" zeptal jsem se a když jsem viděl úsměv na Kurtově tváři, nemohl jsem odolat a políbil ho. Když jsem ucítil jeho horký dech, a jeho rty na mém krku, musel jsem se usmát. "Co je?" zeptal se Kurt a vykulil své modré oči.
"První si dáme tu vanu. Na tohle budeme mít celý večer.." řekl jsem a políbil Kurta na jeho špičatý nos. "Tak dobře, ale nevím, jestli to víš, ale nohy nejsou to jediné, co je teď hodně nepříjemné, minimálně na pohled." řekl Kurt a vyslékl si triko.
Znovu jsem uviděl tu obrovskou jizvu, která se táhla přes celý hrudník.
"Víš, ta jizva je vlastně krásná.." řekl jsem a klekl si ke Kurtovi.
"To si nemyslím, je ohyzdná. Už nikdy nemůžu být bez trika nebo dokonce v plavkách." řekl s bolestí v hlase.
"Ta jizva je důkaz, že jsi bojovník a že nikdy nic nevzdáš. Mě se navíc líbí.." řekl jsem a zadíval se na Kurtovu nahou hruď. "Jsi pořád stejně dokonalý." řekl jsem a pak se zvedl a přešel ke dveřím koupelny.
"Dáme konečně tu vanu ne?" zeptal jsem se a Kurt se s úsměvem roztlačil vozík směrem ke mně. "Jo, už se těším do postele.." řekl, když byl u mě.
"To já taky.." řekl jsem.

.

"Víš, vlastně jsem tě vždy chtěl vzít do náruče, ale nikdy jsem se k tomu neodvážil." zasmál se Blaine, když vzal Kurta do náruče a přenesl ho k jejich obrovské posteli.
"Ani nevíš, jak si to užívám.." zasmál se Kurt a vtiskl mi polibek na tvář.
"Ty jsi fakt neodolatelný.." řekl jsem, když jsem ho položil na postel.
"Podáš mi prosím ještě tričko? Je na židli. " zeptal se Kurt, který se z postele zamilovaně díval na svého přítele. Já triko mít nemůžu a ty jo? To je trochu nespravedlivé." řekl jsem a přilehl si ke Kurtovi.
"Nechci, aby ses musel dívat na tu jizvu." řekl a smutně se na mě podíval.
"Přece jsem ti říkal, že mi nevadí." řekl jsem a políbil ho po celé délce jeho jizvy.
"Miluji tě.." zašeptal a přitáhl si mé rty k těm jeho.
"Taky tě miluji.." zašeptal jsem mezi polibky a ucítil jak Kurtovi prsty putují po mé nahé hrudi. "Strašně mi chybělo to teplo tvého těla.." zašeptal a usmál se.
"To víš, mám ho narozdávání. Jsem jak přehřátý radiátor.." řekl Blaine a společně s Kurtem se začali smát.
"Myslím, že i radiátory se potřebují vyspat.." řekl Blaine pochvíli, když Kurt mlčel a jen tak jezdil prsty po Blaineové hrudi. "Jo, jsem nějakej utahanej.." řekl Kurt a přitulil se ke svému kudrnatému příteli, který kolem něj ovinul ruce a vtiskl mu polibek do vlasů na dobrou noc.



___________________________
Nikola

Za podporu a komentáře děkuji.
Ani nevíte, jak potěší, když víte, že to někoho baví.. ;)


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 ilovegleeglee ilovegleeglee | Web | 21. září 2012 v 8:08 | Reagovat

Prostě paráda ;) Těším se na další díl ;) Jsou děsně roztomilý a chudáček Kurt. Doufám, že bude zas moc chodit :( ;)

2 Nicole Damita Nicole Damita | 21. září 2012 v 22:55 | Reagovat

Skvelé, len dúfam že Blaine Kurta neopustí bola by to škoda

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama