Ve vteřině 1.

12. září 2012 v 17:30 |  ° Ve vteřině °

VE VTEŘINĚ 1.díl

(volné pokračování "Navždy spolu")
 
Ve vteřině se vám život může obrátit vzhůru nohama. Vám nezbyde nic jiného.. než to příjmout a jít dál...



"Kurte jsem doma.." ozval se ode dveří známý hlas.
"Jsem v kuchyni.." zakřičel Kurt nazpět.
"Hmm.. krásně to voní.." odvětil Blaine a chytil Kurta okolo pasu.
"Jak jsi se měl?" zeptal se modrooký mladík a dál se věnoval vaření.
"Špatně, celý den bez tebe, přijdu domů a ty zase nemáš čas.." dodal smutným hlasem Blaine a podíval se na Kurta psíma očima.
"Sakra Blaine, běž s tím vydíráním někam. Jestli nevidíš, vařím večeři a ta překvapivě bude i pro tebe.." uchechtl se Kurt a podíval se na Blainea.
"Ach jo.." řekl Blaine a opět objal Kurta okolo pasu. Políbil jej na krk a poté na ušní lalůček.
"Blaine, nemůžu se soustředit.." řekl Kurt a vyčítavě se na svého kudrnatého přítele podíval.
"Vzdávám se.." řekl s úsměvem Blaine a zvedl ruce nad hlavu.
"Jdu se teda zatím umýt a až se vrátím, tak doufám, že už tě budu mít jen pro sebe.." dodal než zavřel dveře od koupelny.
Pustil na sebe horkou vodu, která uvolňovala jeho stuhlé svaly. Když se podíval do zrcadla, uvědomil si, že by nebylo úplně od věci se oholit, proto popadl žiletku a dal se do toho. Po půl hodině vycházel dokonale upravený a když vešel do kuchyně, uviděl Kurta, jak právě nandává na talíře.
"Jdeš tak akorát.." dodal a položil před něj talíř.
"Hmm.. vypadá to skvěle.." řekl Blaine a pustil se do jídla.
"To ty taky.." dodal Kurt a sjel Blainea pohledem.
"To víš, nechtěl jsem, aby jsi měl zase rozškrábanou tvář.." neodpustil si Blaine a usmál se na svého přítele, který jen zakroutil hlavou.
Když dojedli, Kurt se vytratil do koupelny a Blaine mezitím sklidil ze stolu. Když měl vše hotové, šel se konečně natáhnout na velkou postel, do které se každý den tak těšil. Zavřel oči a zasnil se. Pochvíli však uslyšel cvaknutí dveří a když otevřel oči, spatřil Kurta jak ze skříně vytahuje čisté triko.
"Myslím, že to nebude potřeba.." řekl Blaine, když došel až ke Kurtovi a políbil jej.
"Proč si to myslíš?" nedal se Kurt a nevěřícně se usmál.
"No já nevím.." řekl Blaine a poté jeho rty začali putovat po Kurtové nahé hrudi.
"Bože Blaine.." zasmál se Kurt, když jej černovlasý mladík nečekaně povalil na postel.
Spojil jejich rty a cítil horký dech svého přítele. Kurt zajel Blaineovi pod triko a usmál se.
"Myslím, že tohle taky nebude potřeba.." řekl mezi polibky a Blaineovo triko se ocitlo na zemi.

.
"Blaine..Chceš kafe?" zavoval na kudrnatého mladíka jeho modrooký přítel.
"Jo, díky.." zavolal Blaine z koupelny a Kurt uslyšel sprchu. Nalil oboum kávu a pokračoval v přípravě snídaně. Když zahlédl svého přítele, jak vyšel jen s ručníkem obmotaným kolem pasu musel se pousmát. Miloval ho. Byl naprosto dokonalý. Když byl Blaine ve stresu, chodil si do tělocvičny boxovat, což ukazovalo i jeho vypracované tělo.
Když se Blaine po pár minutách vrátil do kuchyně byl naprosto okouzlující. Bílá košile, černé kalhoty a skvěle padnoucí černé sako se stříbrným lemováním.
"Pomůžu ti.." řekl Kurt a zvedl se ke svému příteli, který si upravoval kravatu. "Děkuji.." řekl a zamilovaně se na Kurta podíval. I po tolika letech se stále cítil jako, když ho uviděl poprvé. Jeho výrazné modré oči a zženštile plné rty, které Blaine tak miloval.
Naklonil se k němu a přitiskl své rty na jeho. "Nemám čas,.. Blaine.." zasmál se Kurt, ale přitiskl se ke mě blíž a já věděl, že to zpoždění přežije. Přitáhl jsem si ho na klín a náš polibek se prohloubil. Nebylo to jen nevinné políbení na rty. Když jsme se od sebe odtáhli, oba jsme sotva popadali dech. Musel jsem se na Kurta usmát. Byl prostě dokonalej. Podíval se na mě, upravil mi límeček košile a přitáhl mi kravatu. "Myslím, že jsi dokonalý.." řekl a já se usmál. "Ty jsi neskutečný.. " Usmál jsem se a políbil ho na čelo.
"Vážně už musím.." řekl Kurt a mrzutě se odtáhnul. Naposledy se napil kávy a s pozdravem vyšel ze dveří. Měl jsem ještě čas, tak jsem se otočil ke kávě a ke snídani, kterou mi Kurt připravil. Byl výborný kuchař, ať šlo o snídani, nebo o slavnostní večeři, vždy si dal na všem záležet.

"Zase nestíhám.." řekl si Kurt, když nasedal do auta. "Za půl hodiny mám být na zkoušce a s tímto provozem to rozhodně nestihnu.." pomyslel si, když vyjel z garáže.
.


___________________________
Nikola


Je to první díl volně navazujícího pokračování Navždy spolu. Tento příběh už nebude tak přeslazený, pokud se mi vše povede podle plánu, bude tam trochu víc reality, smutku, ale jelikož jsem romantička a věřím na happyend nemusíte se ničeho bát.. ;)

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 ilovegleeglee ilovegleeglee | Web | 16. září 2012 v 17:24 | Reagovat

Parádní :) Prostě jako vždy...;D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama