To se mi snad jen zdá...

16. srpna 2012 v 17:53 |  ° Navždy spolu (Klaine) °

To se mi snad jen zdá ..

(vypráví Kurt)


S Blainem jsme se poslední dobou nevídali tak často, oba jsme byli ve sboru a trénovali na regionálky. Ale byl jsem šťastný, měl jsem úžasného kluka, který mi posílal lichotivé sms o kterých mi básnila Rachel. Nemusel jsem jen nepřítomně přikyvovat. Už chápu jak se cítila, když ji takovou sms poslal Finn. Navíc, když teď zase chodila s Finnem, tak jsme byli rodina. Blaine se jí zamlouval a říkala, že svěčí i mně. Už prý nejsem tak vznětlivý a dokonce i ustoupím. A taky si prý častěji vybírám zamilované písničky.
Co to semnou ten Blaine provádí..

"Dnes se nějak moc usmíváš Rachel, a jsi na mě až moc milá. Vím, že jsme teď rodina, ale takhle si se ještě nechovala," řekl jsem jí ráno u skříněk, když mi pochvalovala nejen mé ručně vyšité sako a tašku přes rameno. Také poznamenala, že mé vlasy jsou dnes naprosto dokonalé. Jako bych tomu nevěnoval každou volnou minutu, kdy nejsem s Blainem, nebo když se neučím.

"Ty máš něco za lubem Rachel, přiznej se!" řekl jsem už přísněji a snažil se udržet na uzdě svůj úsměv.
"Samozřejmě, že vím víc než Ty! Řekla bych ti to, ale porušila bych dohodu.. Tak se měj a uvidíme se v glee!" řekla a odešla.
Přemýšlel jsem, co tím asi myslela.

Když jsem koukal do své skříňky ucítil jsem vibrace mého telefonu v kapse. Bylo mi téměř jasné, od koho byla.
"Myslíš si, že uhádnu, co právě děláš? Blaine"
"Ne, určitě neuhádneš." rychle jsem odepsal.
"Určitě stojíš u skříňky a upravoval jsi si vlasy v zrcadle. Ikdyž jsou dokonalé. B."
"Jak to víš?! odepsal jsem trochu zděšeně, protože měl samozřejmě pravdu.
"Vím o tobě vše :D B."
"Tak co mám dnes na sobě?" napsal jsem, když jsem se snažil, aby Blaine konečně neměl pravdu.
"Dneska ti to vážně sekne Kurte, nutíš mě myslet na mládeži nepřístupné věci. Ta tvoje tmavá šála elegantně položená na šedo krémovém lemu tvé košile. Taky si myslím, že tyhle úzké černé kalhoty by ti měli zakázat. Vypadáš jako bůh... B"
No k sakru, jak to může vědět.." řekl jsem naštvaně a rozhlédl se.
"Ahoj Kurte" řekl Blaine, který stál přímo zamnou..
Blaine!!



"Blaiiinee, co tu děláš?" zeptal jsem se ´potěšeně.
"Jak se máš Kurte" zeptal se se svým přidrzlým úsměvem, který jsem na něm tak miloval.
"Nic moc, dnes odpoledne se zase neuvidíme, protože mám zkoušku v glee a ty taky. A Rachel předemnou něco tají a nechce mi to říct.."
"A co to děláš ty?" zeptal jsem se.
"Přišel jsem se podívat, jak to vypadá v mé budoucí škole" Řekl Blaine a znovu se usmál.
Já jsem to nechápal. Koukal jsem s otevřenou pusou a nemohl jsem uvěřit svým uším, nejspíše jsem se přeslechl.
"Co? Co jsi říkal?" zeptal jsem se zmateně..




Kurte, jsem ve třeťáku, každý chodíme na jinou školu a každý do jiného glee. Na regionálkách bychom byli proti sobě. Zase bychom na sebe měli méně času a nechci to zlehčovat, ale kdyby Dalton porazil tvou střední, nebo naopak, určitě bychom na sebe byli trochu zlý, nemyslíš? Proto jsem včera řekl dost! Miluji tě Kurte, proto jsem se včera rozloučil s klukama z Daltonu. Mám je rád, ale na tobě mi záleží víc. Chci s tebou trávit co nejvíce času a to by nešlo, kdybychom byli každý na jiné škole. Vím, že bys to taky udělal, ale na Daltonu je hodně drahé školné, tak jsem se rozhodl, že já přestoupím sem za tebou! Nebude sice ve stejném ročníku, ale aspoň budeme na stejné škole!" řekl Blaine a mrkl na mě.
Já stále koukal s vyvalenýma očima a nemohl tomu uvěřit.
"Takže ty budeš chodit na tuto školu, aby jsi byl semnou?" zeptal jsem se stále nevěřícně.
Blaine se podíval na hodinky. "8:00 přesně. Takže už sem chodím! První hodinu mám francouzštinu..."
"Miluji Tě Kurte" řekl s vážnou tváří a smutnýma očima. "Chápeš to?"
Konečně jsem mohl zareagovat a objal ho.
Když jsem ho pustil, on si mě znovu přitáhl a letmo mě políbil.
"Miluji Tě Blaine..." řekl jsem.

Ale jak jsi věděl, kde mám skříňku a kde mě najdeš. Zeptal jsem se ho, když jsem ho prováděl po škole.
"Rachel mě skvěle navedla. Kdyby byla věc, určitě by byla navigace a kvalitní" řekl a oba jsme se zasmáli.



A nejlepší na celém dni bylo, když jsme odpoledne vřišli do glee a všichni Blaine přivítali s radostí a tak jako mě vzali mezi sebe, bez ohledu na orientaci.
Možná se také už těšili, še se nemusí bát, mých zamilovaných pohledů.

Protože teď mám Blaine a zamilovaně se budu dívat jen a jen na něj.



Nikola

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama