Ach, ty oči

13. srpna 2012 v 18:56 |  ° Navždy spolu (Klaine) °
Má první povídka, inspirace v seriálu. A nebojte, časem bude úplně jiný děj než v seriálu.

Ach, ty oči

(vypráví Blaine)


Nemůžu ho dostat z hlavy, ikdyž byl u nás špehovat, to co jsem se od něj pak dozvěděl mě zasáhlo, připoměl mi mé dětství. Dětství, kdy mě šikanovali jako jeho, jen proto, že jsem chtěl být upřímný a řekl jsem, že jsem gay. Kurta to hodně trápí, nemá nikoho takového jako jsem já. V jeho škole nejsou tak tolerantní kluci jako tady na Daltonu. Nemůžu ho v tom nechat. A všechno to zhoršuje i fakt, že když se těma svýma modrýma očima na mě díval, cítil jsem, že mi vidí až do duše. Ty jeho oči byli vážně neskutečné. Průzračně modré jak lesní studánka. Nemohl jsem se jen koukat, jak se tyhle krásné oči, plní slzami smutku, sklamání a neštěstí.
Proto jsme si vyměnili telefoní čísla.
"Kdyby se něco dělo, Kurte, volej..."
To bylo to poslední, co jsem mu řekl, než odešel ze své špionážní akce.

"Ahoj Kurte, jak se máš? Víš potřebuji Ti něco říct, když jsi byl u nás na Daltonu a otevřel jsi mi své srdce a řekl co Tě trápí, jaké to máš ve škole, připoměl jsi mi mě. Já když jsem to řekl, pak pozval kamaráda na ples... Fotbalisté nás pak zmlátili, prej nepodporujou buzny. Strašně mě to zasáhlo, proto vím, jaké to musí být pro tebe!
A navíc, když jsem tě uviděl, tvůj úsměv a potom tvé modré oči, probudil jsi ve mě city, které jsem ještě nezažil. Nevěřil jsem, že existuje láska na první pohled, ani nevím, jestli to je láska, ale když se do tvých očí podívám, vidím něhu, laskavost, dobrotu a hlavně vidím to obrovské srdce...
Kurte.. já tě milu*** "

Rázem jsem se probudil, jako by do mě vrazil blesk.
Stále jsem nevěděl co je skutečnost. Když jsem došel do koupelny a opláchl si obličej, podíval jsem se do zrcadla. Jsem tak prázdný, nenaplněný, nebo se mi to jen zdá.
Když přijdu do pokoje rozsvítím a rozhlédnu se. Můj pokoj je jako já.
Pustý.
Nikde žádné fotky, pouze diplomy ze soutěží, ocenění, květina a jinak perfektně zařízený pokoj.
Najednou si připadám hrozně osamocený. Připadám si jako bych se vrátil v čase a nikoho neměl.
Nemám nikoho, na koho se můžu těšit, nemám nikoho s kým bych si psal... nemám nikoho, s kým bych sdílel své city.
Tenhle sen nejspíš nebyl jen tak obyčejný. Možná mi měl konečně ukázat jak žiju. Možná mi chtěl ukázat jak jsem sám, protože já jsem to neviděl. Namlouval jsem si, že nikoho nepotřebuji.
Ohromně jsem se spletl.
Co mám ale dělat... Nemůžu přece příjít za Kurtem a říct "já tě miluji", když jsme se viděli jen jednou.

Když ulehám do velké prázdné postele, toužím mít Kurta vedle sebe, chci, aby se na mě podíval svýma kouzelnýma očima. Při pohledu do jeho očí se cítím šťastný. Když zavírám oči, má mysl má jen jedno téma : Kurt


Nikola
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 I love glee I love glee | Web | 16. srpna 2012 v 22:51 | Reagovat

Pěkné, pěkné ;) Jestli tě baví povídky, můžeš kouknout na můj blog...povídky Klaine, byla bych ráda i za Tvůj názor na moje povídky :))

2 Nikola-bloger Nikola-bloger | Web | 18. srpna 2012 v 21:47 | Reagovat

Děkuji, na blog se určitě kouknu, Glee a hlavně Klaine miluji, takže si ráda počtu! ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama